Tak jsme šli na ZOP. Že nevíte, co to je? Zkratka :) Zkouška ovladatelnosti psa.
Vstupní a motivační zkouška pro začínající psovody, či začínající psy. Nebo, jako v našem případě, začínající dvojici pes - psovod. A jak to šlo? Už u nástupu jsem věděla, že to nebude jednoduché. Nechala jsem chvíli předtím Codyho v odkladačce, abych mohla vyřídit formality a to se mu nelíbilo. Po celou dobu nástupu mi to dával jasně najevo. Byl nepozorný a neustále vydával nějaké zvuky! Šli jsme první. U přivolání Cody nezklamal. Okamžité odběhnutí na povel "volno" a radostný návrat na povel "ke mně". Když už to šlo psu tak skvěle, tak to zkazila pánička. Neznalost zkušebního řádu se vloudila. Ovladatelnost na vodítku i bez vodítka byla hrůza. Cody chodil u nohy vždy skvěle. Na zkoušce ne. Paní rozhodčí se mu moc líbila a pokaždé, když vydala povel, tak se zastavil a zíral na ni. To je u chůze u nohy skvělá věc. Sedni - lehni - vstát - jsme s Codym kazili úspěšně spolu. On přemýšlel nad hárající fenou za plotem a já nad tím, kterou rukou mám dát gesto. Ještě lepší bylo odložení. Cvičák máme kousek od silnice. Nedaleko se zrovna v ten den konal sraz motocyklů a ve chvíli, kdy jsem po odložení odcházela od Codyho, jela po silnici okolo motorka, které bouchl výfuk. I já jsem nadskočila. Cody okamžitě vylétl a vyplašeným klusem běžel pryč. Podařilo se mi jej přivolat. Paní rozhodčí nám povolila opakování cviku. Koliják, trochu vystresován, zůstal ležet, ale body už jsme měly poztrácené. Před skupinovými cviky jsem se šla s tím mým psiskem proběhnout do lesa a podařilo se mi jej lépe namotivovat, díky čemuž jsme dali ovladatelnost ve skupině na plný počet! (teda možná díky tomu, Bůh ví, psisku do hlavy nevidím) Hromadné odložení odmítl Cody vykonat úplně. Nebyl jediný, kdo si řekl, že už toho má dost. Chůze po nepříjemném materiálu i přenášení psa byly bez problému. A tak náš tým složil zkoušku ZOP. :-D
0 Comments
|
ArchivesCategories |